co se stane, když se nebudu řídit nařízením o odlesňování

Sankce mohou zahrnovat pokuty, konfiskaci a vyloučení

Při porušení nařízení o odlesňování stanoví nařízení (EU) 2023/1115 sankce, které si jednotlivé členské státy stanovují a vynucují v rámci schématu určeného nařízením. Toto schéma uvádí různé typy opatření: peněžité pokuty, propadnutí produktu a příjmů z něj získaných, dočasné vyloučení z veřejných zakázek a financování EU a (dočasný) zákaz uvedení produktu na trh nebo jeho vývoz. To, která z těchto opatření budou uložena a v jaké míře, je v kompetenci příslušného orgánu členského státu, kde bylo porušení zjištěno. Samotné nařízení neurčuje pevnou výši pokuty; ta se vyplňuje na národní úrovni s tím, že sankce musí být účinná, přiměřená a odrazující.

Který konkrétní orgán vynucuje dodržování a jak přísně se tak děje v praxi, nelze odvodit z samotného nařízení a částečně závisí na způsobu, jakým jej jednotlivé členské státy provádějí na národní úrovni. Co je však jisté, je to, že povinnost postupovat s péčí platí, jakmile podnik spadá pod nařízení, a že se tato povinnost liší v závislosti na roli v řetězci. Kdo chce vědět zda se podnik považuje za účastníka trhu nebo za obchodníka, a kdo pouze prodává dále to, co již bylo uvedeno na trh EU, má co do činění s lehčí sadou povinností — více o tom naleznete v odpovědi na otázku co platí v případě, když pouze prodávám dále.

Zdroj: kapitola o vynucování

Povinnost členských států stanovit sankce a vyjmenování možných opatření — pokuta, propadnutí, vyloučení z veřejných zakázek a financování, dočasný zákaz uvedení na trh — vyplývají z kapitoly o vynucování v nařízení (EU) 2023/1115. Evropská komise podrobněji vysvětluje provádění tohoto nařízení na své stránce o implementaci nařízení o odlesňování, aniž by tam ovšem byly uvedeny pevné částky nebo lhůty pro jednotlivé členské státy. Pro přesnou formulaci a úplný seznam opatření zůstává samotné nařízení, jak bylo zveřejněno na EUR-Lex, vedoucím textem.