Které země mají podle EUDR nízké, standardní nebo vysoké riziko?

Tři kategorie rizika: nízké, standardní a vysoké

Země jsou podle nařízení EUDR rozděleny do tří kategorií: nízké riziko, standardní riziko nebo vysoké riziko. Toto rozdělení není obsaženo v samotném nařízení o produktech bez odlesňování, ale v samostatném prováděcím nařízení Evropské komise, konkrétně v Prováděcím nařízení (EU) 2025/1093. Toto nařízení obsahuje skutečný seznam zemí a jejich klasifikaci, který Komise pravidelně přezkoumává.

Kategorie, do které země spadá, určuje, jak náročné jsou povinnosti při kontrole pro účastníka trhu. Pro suroviny nebo produkty pocházející ze zemí s nízkým rizikem platí zjednodušené kontroly v rámci systému povinné péče. Pro standardní riziko platí běžné požadavky stanovené nařízením a pro vysoké riziko platí zesílené kontroly, mimo jiné vyšší frekvence kontrol provedenými příslušnými orgány. Která země spadá v současné době do které kategorie, je obsaženo výhradně v příloze k Prováděcímu nařízení (EU) 2025/1093 samotné; tento seznam se může při dalším přezkoumání změnit, takže konzultace aktuální přílohy na webu EUR-Lex poskytne nejpřesnější přehled.

Právní základ: článek 29 a příloha k Nařízení 2025/1093

Povinnost porovnávat země je obsažena v článku 29 Nařízení (EU) 2023/1115. Tento článek dává Komisi za úkol kategorizovat země nebo jejich části na základě kritérií, jako je procento odlesňování, tempo rozšiřování zemědělské půdy pro příslušné suroviny a trendy produkce. Konkrétní implementace tohoto rozdělení, tedy která země získá kterou klasifikaci, je obsažena v Prováděcím nařízení (EU) 2025/1093 a v jeho příloze. Pokud chce někdo zjistit, do které kategorie určitá zdrojová země v současné době spadá, nenajde to v hlavním nařízení, ale v tomto prováděcím nařízení.